Zdravím, mám tu námět, zda by každý si mohl zvolit, jestli chce nákup elektřiny za drobný peníz v rámci SVR. Bylo by to pouze v případě, že je v plánu koupit elektřinu například nasledující 3 hod. Myslím tím například, že mám v plánu koupit 10kwh v následujicích 3 hod. za 3.5Kč za kWh, ale je jen malá potřeba odebrat elektřinu v rámci SVR a cena za spotřebu elektřiny v rámci SVR je o 2 Kč za kwh levnější. Tudíž by člověk mohl nakoupit za 1.5Kč za kwh a neměl by to za 3.5. Co myslíte?
Typické užití je v zimě v noci, či v létě při velkém výkyvu cen.
Podobně by to mohlo být při prodeji, když následující hodiny se chystám prodat za nižší cenu.
tohle je vlastně návrh řešení pro problém, který se jmenuje “charging strategie“ - nechám @Prokop k tomu říci více, protože to aktuálně řeší, tak aby popsal, jaké jsou plány
Souhlasím, tohle je směr, kterým se budeme postupně vydávat. Princip je poměrně jasný, ale implementace není snadná.
Když jsme na začátku řešili, jak odměňovat flexibilitu, vedli jsme o tom dlouhé diskuse. Nakonec jsme zvolili cestu, kdy je odměna nastavena tak vysoko, že se aktivace vyplatí v jakémkoliv scénáři budoucí spotřeby nebo výroby. Není to nutně nejsofistikovanější řešení, ale je nejjednodušší a transparentní. Nevznikají spory o tom, zda byla aktivace výhodná. Vždy je.
Ideální přístup by byl modelovat vše na úrovni konkrétní domácnosti podle jejího plánu řízení a očekávaných cen, a rozhodovat, kdy se od plánu odchýlit. Problém je, že plán se dynamicky mění a často je ovlivněn nepřesnými predikcemi. Může se stát, že očekáváme nutnost nabíjet baterii ze sítě, ale ve výsledku ji dobije FVE. V takovém případě by vyplacená odměna za flexibilitu nemusela pokrýt reálnou alternativu.
Váš návrh je takový kompromis, směrem k optimálnímu řešení s nějakými definovanými limitacemi (omezený výhled na několik hodin dopředu). Není to špatný nápad a určitě se nad tím budeme dál zamýšlet. Ale i zde nevyhnutelně dojde k situacím, kdy to viděno zpětně nemusí vyjít optimálně.
Trochu se bojím nastavování ze strany uživatelů. Ono nás to sice do jisté míry zbavuje odpovědnosti ale zase se využívání automatického řízení stává velmi složité, a není tak úplně automatické.
Nedokážu teď slíbit, kdy s nějakým řešením přijdeme, ale řešíme co s tím dál. Od podzimu se očekávají poměrně zásadní změny ve vyúčtování flexibility v rámci poskytování podpůrných služeb, a to co píšete bude hrát ještě větší roli. I proto toto téma interně znovu otevíráme.
Ono obecně je problém v tom, že mezi zákazníky je velice hodně zastoupená skupina (řekl bych hodně nad 50%), která prostě nechce nést žádný risk, jen jistoty. Tzn. pokud u nich uděláme nějakou operaci, která nakonec nevyjde (což se vždycky stane, protože je to prostě v podstatě spekulativní trading, co se snaží předvídat budoucnost) tak se ihned ozvou, proč se toto stalo a že to nechtějí.
současně dělat různá nastavení produktu pro ty lidi, kteří jsou s tím riskem ok s vidinou většího zisku, je pro nás ohromné množství práce v konfigurovatelnosti produktu, což dělá produkt nepřehledný pro “průměrného uživatele” a současně dražší na vývoj (a tedy následně ve větších přenesených nákladech na zákazníka skrze například nižší odměny)
proto tohle nebude nikdy ideální řešení ale to nejlepší kompromisní, což je vlastně jine pojmenování pro “nejlepší ze všech špatných”
