Pro fajnšmejkry 
Baterie jsou složeny z jednotlivých článků (např. 15 v případě baterií Pylontech). Dokud mají všechny články podobné parametry – zejména vnitřní odpor a kapacitu – proud při nabíjení i vybíjení se rozděluje rovnoměrně a baterie funguje správně.
Stačí ale i malý rozdíl ve vnitřním odporu jednoho článku (například kvůli odlišné teplotě nebo mírnému opotřebení), a proud se začne mezi články nerovnoměrně rozdělovat. Platí totiž, že proud do článku závisí na napětí a odporu podle Ohmova zákona (I = U / R). Článek s nižším odporem bude odebírat více proudu než ostatní, což vede k jeho většímu zatížení a dalšímu zhoršení stavu.
V důsledku toho se napětí článků při nabíjení nebo vybíjení začne rozcházet – některý článek může být výrazně níže, jiný výše než ostatní. To je dobře vidět v diagnostických nástrojích, jako je BatteryView, které zobrazují napětí jednotlivých článků.
Jakmile při nabíjení některý článek dosáhne limitního napětí (např. 3.5 V), BMS (Battery Management System) začne omezovat nabíjecí proud, aby chránila článek před přepětím. Snaží se pomocí pasivního balancování srovnat napětí mezi články – tedy přebitý článek vybíjí a ostatní stále mírně nabíjí. Pokud je však nerovnováha velká, BMS musí výrazně zpomalit nebo i zastavit nabíjení, což vede k tomu, že se baterie nikdy úplně nenabije – třeba jen na 90 % místo na 100 %.
Zákazníci nám pak píšou nebo volají, proč nenabíjíme na 100% ale jen na 90%, ale realitou je, že to není námi, ale zničenou baterií, která už prostě více není schopná zvládnout, kvůli poničeným článkům 
Ještě dodám, že když je nabíjecí proud v rámci maximálního dlouhodobého proudu, co píše BMS, tak nedochází k žádnému poškození - resp. ano, ale symetricky na všech článcích stejně. Jakmile je výrazně vyšší po delší dobu, tak BMS to prostě nezlvádně “balancovat” a jeden z těch článků uteče a zničí se . . .